Bylo by asi nemožné zjistit, kdo jako první přišel na myšlenku využít vlákna z bavlníku. Podle historiků se tato rostlina pěstuje už několik tisíc let. Přesvědčují nás o tom archeologické vykopávky, které pocházejí z Pákistánu a Mexika. To se ale ještě bavlna nepěstovala systematicky, spíše ji jen využívali, když ji náhodně našli.
o Účelové pěstování započalo v Egyptě, Indii a Peru.
Z Indie se dokonce začala už v sedmém století před Kristem vyvážet do Iráku.Zanedlouho se dostala i do Evropy. Zajímavé je, že do Číny se dostala až o mnoho let později. Přitom byla Čína ve starověku velice prosperující a v mnoha ohledech i moderní zemí. Bavlna si však na svůj opravdový úspěch musela počkat až do osmnáctého století, kdy byly uvedeny do provozu stroje na zpracování příze.
o První průmyslová přádelna bavlny začala fungovat v roce 1771 v Anglii.
Spotřeba bavlny se tím prudce zvýšila.
Z rostliny nezbyde nic
Bavlníku je několik druhů.
· Bavlník chlupatý– nejrozšířenější druh, který pochází z Mexika. Jeho bavlna činí až devadesát procent celkové produkce.
· Bavlník keřovitý– pochází z ostrova Barbados a ne nejcennější. Jeho vlákna jsou velice jemná a dlouhá. Jeho podíl na světové sklizni je malý. Je to jen osm procent.
· Bavlník bylinný– tento bavlník bychom mohli zahlédnout na polích v Indii, Pákistánu a v jižní Evropě.
· Bavlník stromový– tato rostlina je původně africká. Jedná se o víceletý strom, který dává poměrně hrubá vlákna.
Bavlna se musí pěstovat pouze v oblastech, ve kterých příliš neklesají teploty. K jeho růstu je nutných sto padesát až dvě stě dnů bez mrazu. Semena se před setím ošetřují protiplísňovými prostředky. Na jedné rostlině narůstá pět až třicet tobolek. Jedna tobolka obsahuje až třicet semen, která jsou obrostlá až sedmi tisíci vlákny. Bavlník se spotřebuje celý. Co zbyde, použije se jako palivo nebo hnojivo.